Historie a tradice ve městě knoflíků Bärnau

Bärnau leží v okrese Tirschenreuth, nejsevernějším okrese Horní Falce. Sousedí s tzv. „Štiftskem", částí severní Horní Falce, která patřila ke starému cisterciáckému opatství Waldsassen. Štiftsko spravoval vrchní úřad ve Waldsassenu a správcovský úřad v Tirschenreuthu. Pod tyto úřady patřily soudcovské úřady, které byly zřízeny na začátku 14. století, a ty pak pro sebe vytvářely vlastní obce.

Klášter Waldsassen založil markrabě Děpold III. v roce 1133. V průběhu let klášter získával stále větší majetek, k němuž patřila i obec Bärnau. V letech 1296 – 1350 tak obec Bärnau spadala pod klášter Waldsassen.
Císař Ludvík Bavor povýšil 3. září 1343 obec Bernaw – dosud bez tržního práva – na město a to pak současně získalo právo "mílové". Listinou je doloženo, že obec Bärnau už v roce 1311 byla sídlem rychtáře. Později se zde usídlil správcovský úřad. Městem lehce oválného půdorysu na návrší, obehnaným hradbami, v jehož středu se tyčí městský Farní kostel sv. Mikuláše, vedla také „Zlatá cesta“ z Norimberku do Prahy.
Proces christianizace koncem 10. století znamenal úspěch. V Historickém parku je tato historická fáze velice názorně prezentována rekonstrukcemi v měřítku 1:1. Je zde ukázáno, jak se Slované v tomto kraji stále více přikláněli ke křesťanství. Jako nejstarší kostel se v roce 1556 uvádí Kaple sv. Alžběty. Reformátor Jan Hus, který byl v roce 1415 v Kostnici upálen na hranici jako kacíř, nocoval v Bärnau 15. října 1414 na své cestě na kostnický koncil. V Bärnau se stále znovu konají slavnosti připomínající tuto zvláštní událost.
Dlouhou dobu nejasná hranice mezi Bavorskem a Čechy bývala příčinou četných hraničních bojů a sporů. Právě během třicetileté války nebývaly přesuny vojsk a obléhání žádnou vzácností. Na Kamenné hoře (Steinberg) se se svými vojsky utábořil i známý vojevůdce Tilly. Starý „Tillyho val“ stavěný do čtverce, je patrný i dnes.
V Bärnau vždy panoval čilý obchod a provoz, obec si však dlouho uchovala zemědělský charakter. To se prudce změnilo s rozvojem průmyslu v 19. století. V této době také byly položeny základy dominantního bärnauského průmyslu – knoflíkářství. Výroba knoflíků dosáhla svého vrcholu v 50. letech 20. století. Desítky knoflíkářských provozů vyráběly denně více než 20 miliónů perleťových knoflíků různých velikostí a tvarů. V roce 1954 byla dokonce zřízena městská odborná knoflíkářská škola. V letech 1967 až 1974 se v Bärnau konal mezinárodní knoflíkářský veletrh IKNOFA. Město Bärnau jednou za dva roky hostilo celý svět. Dnes se můžete v Německém muzeu knoflíků v Bärnau seznámit s knoflíky všech druhů, s výrobou knoflíků a dalšími zajímavostmi.
Změna struktury a přechod na výrobu levných knoflíků vedla i v Bärnau k obrovským změnám. Město se ale s novými projekty a řadou menších firem začalo dál rozvíjet a bezpečně se připravilo na budoucnost.

Obrázek: Marion Rösch

Město knoflíků Bärnau – zajímat by vás také mohlo